Přidat názor k článku Samozřejmě! Na mateřský budu pracovat…

díky, napsala jsi to přesně. Máme s manželem zkušenost z Velké Británie, kde je mateřská srandovní (snad 100 liber měsíčně?), přičemž třeba jen bydlení jde do tisíců (liber). Holky, které tam mají děti a které znám, MUSELY v jednom roce dítěte jít pracovat a za jesle dávají obrovskou část svého platu. Chůva je snad ještě dražší. Známe tam z rodin přátel velmi často realizovanou druhou možnost - bezdětné manželství. Naši nejlepší přátelé nám říkali, že když se brali (mají 2 děti), museli pečlivě zvažovat, zda dítě, nebo nadstandardní životní styl (oba VŠ). U nich zvítězilo dítě, resp. děti - už jsou velké, ale dodnes potřebují podporu rodičů, protože prostě Británie (ačkoli se bůhvíproč v Česku traduje opak) není sociální země ani za mák a tady OPRAVDU existují chudé rodiny, tak chudé, že nemají ani na jídlo. Sociální systém je nastavený velmi přísně a může se stát, že o jakoukoli podporu rodina prostě přijde a je úplně bez peněz (v ČR to známe snad jen od bezdomovců a ani od těch ani ne...). Dítě je v UK tak drahá záležitost (a to mluvím opravdu "jen" o penězích), že je úplně běžné dítě nemít. Známe několik zhruba padesátiletých párů, které mají psy (koně...), jsou bezdětní a velmi šťastní. Myslím, že to k nám přijde, snad pak budeme velkoryseji a tolerantněji koukat na fenomén mateřské dovolené.
Mám kamarádku, která je čerstvě matka a tak si to užívá, že jsem si jistá, že z ní časem bude jen žena na mateřské - že bude mít x dětí po sobě. Nikdy dřív nedělala žádnou kariéru (prodávala) a teď je nadšená máma. Já prostě taková nejsem. Potřebuji si ODPOČINOUT (ano, odpočinout :-)) v práci, a ačkoli malou strašně moc miluju, kdybych s ní byla 24 hodin denně, byl by ze mne uzel nervů. Navíc si neumím představit, že kdybych s ní byla x let takto doma, byla bych jednou uvážlivá matka, která se nebude bránit "odtržení" dítěte od rodiny v dospělosti. Asi bych měla pocit, že na ni "mám nárok" atd. Možná to zní tady jako divné psaní, ale podle mě i tu (zdánlivě) vzdálenou budoucnost dítěte formujeme už nyní, když je malé. Některé matky to určitě dokážou - být obětavé, dát dítěti vše, a pak je "nechat jít" a najít si jiný objekt žití. Já to neumím a jsem ráda, že mohu na MD pracovat. Spíš jsem zvědavá, jak to bude u druhého dítěte, které chceme a plánujeme, protože to už bude organizačně trochu náročnější :-).