No, Kimmy, ono to bude asi tím, že tady na internetu se vybavují maminky, které jsou doma s dětmi a mají relativně dost času, navíc jim třeba chybí kontakt s jinými lidmi. To jsou ty, které si zvolili nebo byly donuceny okolnostmi k té dlouhé mateřské. Já si na mateřské taky myslela, jak nestíhám, ale nebylo to nic proti tomu co nastalo po nástupu na celý úvazek. Od té doby mám pocity hadru na holi. Teď mám ale dovolenou a můžu se vykecávat jak chci....
Jinak já jsem využila možnost 4 roků mateřské (mám dvojčata a fakt to byl záhul) a měla jsem dojem, že mě potřebují. Je ale pravda, že v tom posledním roce by jim asi více prospěla nějaká půldenní školka. Po 4 letech jsem opravdu záda zapadla do procesu, i když místo mi samozřejmě nikdo nedržel, tak jsem chvíli byla nucena být na Úřadu práce a móc se snažit najít si místo dle svých představ (jsem učitelka - gymnázium). Tuto práci opravdu nelze vykonávat z domu. Vím, že někdo by mohl namítnout a co domáví výuka - kondice. Tak na to nemám a o jejich kvalitě s malými dvojčaty za zády hodně pochybuju. Jenomže to se zase rozběhl kolotoč nemocí ze školky, který jsem tím odložením naštěstí o rok oddálila. Částečně fungující babičky a dědové mě a manželovi nakonec pomohli situaci zvládnout. Takže mě by nakonec ten systém naší vlády vyhovoval. Mám ale spoustu známých maminek, které by raději pracovaly, ale vnější okolnosti je donutily zůstat s dětmi doma. Chybí mi prostě možnost volby.
Předchozí