No ty hezky generalizuješ, a to jen na základě toho, že tvoje dítě je konzervativní a nesnáší změnu prostředí?
Sakra, měla bych se nad sebou zamyslet. Jak asi moje dcera trpěla, když v 6 týdnech odjela se mnou na chalupu kámošky a tam místo své postýlky se špruclíkama spala v cestovní postýlce. Každej den jela na výlet jinam a dokonce jezdila i v jiném kočáře. Spát chodila, když usla sama nebo když situace dovolila a nikdo se nestavěl na hlavu, abychom byly doma zrovna v tu hodinu a minutu, kdy je zvklá být v posteli.
Jak kruté vůči ní muselo být, když o dva týdny později jsem ji popadla a odvezla na jinou chalupu, kde - považ - dokonce svoji postýlku ani neměla!Spát musela v kočárku při celodenních túrách, protože mě ani nehne, abych kvůli jejímu stálému prostředí ochudila starší dítě o prázdninový program.
A jak je sakra možné, že přitom byla spokojená, vysmátá a klidná? Vždyť jí to muselo hrozně vadit...
Jo, skutečně existujou kojenci, které je možné prostě zařadit do rodinného fungování, aniž by se člověk kvůli nim postavil na hlavu a všecko překopal. Jsou i takoví, s kterými to nejde (moje starší dcera byla taková), ale to, že takového máš ty, neznamená, že takoví jsou všichni. Že každé malé dítě potřebuje stálé prostředí a nesnáší cestování, je pověra a nesmysl. Pokud má zajištěné své hlavní fyzické potřeby a má u sebe mámu, zvládne takové dítě kdeco.
Předchozí