Já jsem v dětství žádné problémy neměla,spíše naopak milovala jsem rychlou jízdu, houpavou, jízdu z kopce, různé kolotoče,výstupy na věže, rozhledny a pohledy dolů atd. Vše to skončilo mým prvním těhotenstvím, které jsem prvních 5měs. prozvracela. Od té doby trpím nevolnostmi v autě, autobuse a na kolotoč se mi stačí jen podívat.Nemůžu lézt ani na věže, výhled dolů a žaludek šílí.
Bez léků nemůžu jet a to i tak musíme každou 1/2 hod. zastavit a musím se nadýchat čestvého vzduchu.Jediné co mi pomáhá je usnout, což mi vzhledem k dětem nemohu.I mluvit snimi je pro mně potíž.Můj druhý syn tím také trpí již od narození, takže výlety se školou jsou pro něj pohroma.A o školním pobytu v Chorvatsku či Itálii si může chudák nechat jen zdát.Měla jsem strachz letadla, ale to nám problémy nedělalo, měli jsme klidný let.
Předchozí