Přidat názor k článku Hormonální antikoncepce - úděl žen? A co muž?

Tak taky přidám svou zkušenost. Rok a půl mám nitroděložní tělísko bez hormonů. Mám dvě děti 3 a 8 let. A už mě nebavilo si ládovat do těla hormny, prostě mi to nějak začalo vadit, navíc jsem téměř neustále zapomínala brát prášky, takže prakticky nebyl cyklus kdy bych byla chráněná - takže to bylo celkem na nic.
Také jsem zvažovala tyčinku, doktor mi ji rozmluvil asi za stejného důvodu jak psala Linda, říkal mi, že pak zůstávají ošklivé jizvy ( asi myslel z toho vyndavání). No nakonec jsem skončila u tělíska. Upozorňoval mě na možnost silnější menstruace, ale žádná změna nenastala, dokonce i bez prášků je vše celkem pravidelné, navíc přibyl dobrý pocit, že se nehuntuju (Linda to přesně vystihla - proč by se ženský měly starat a ničit si tělo). No v neposlední řadě - po tom co se tělo "vyčistilo" od hormonů tak neskutečně stoupla chuť na sex. Manžel si to moc pochvaluje a já taky :-).
Jedno mínus, ale zmínit musím. To tělísko má taková vlákna, díky nimž se dá kontrolovat jeho poloha a za ty vlákna se pak i vyndá. A ty vlákna manželovi vadily, prostě ho to škrábalo až do krve. Takže mi je pan doktor uštípnul a pak se jen tak mimochodem zmínil, že teď už se to tělísko bude vyndavat jen v narkóze. Takže na to se fakt "těším".
Jo a ještě někoho zajímaly záněty. Tak u mě v tomto směru žádný problém. U každého je to jinak a každá si musí najít něco co vyhovuje, jen já bych po této zkušenosti do prášků nešla, hledala bych něco jiného.