Přidat názor k článku Hormonální antikoncepce - úděl žen? A co muž?

Tohle přesně jsme si říkaly s kamarádkou - v pubertě jsme se pomalu bály každý pusy aby z toho "něco" nebylo, pak jsme cca 15 let polykaly prášky a ona potom čekala 3 roky než se jí s manželem povedlo otěhotnět, dělala všelijaký pokusy s teplotama, hlenem, výpočtem ovulace atp, takže mi v závěru řekla že zjistila, že je plodná asi 3 dny v měsíci.... To mi vnuklo myšlenku že by to vlastně byla výhra s antiko po dítěti - 3 dny v měsíci se dají vydržet bez styku nebo s kondomem..... no ale já to tak vysledovaný a vymakaný nemám.
Taky jsem po šestinedělí naběhla na Proveru (velmi doporučovaná mým dr) a po 4 injekcích jsem to vzdala poněvadž jsem si přečetla někde na netu stažený letáček od výrobce co to všechno může způsobovat (mě nejvíc vyděsilo to dlouhé období po vysazení kdy se nemůže otěhotnět). Můj výsledek byl - bolestivé křečáky (mám je pořád ale nebolí už), 9 měsíců po vysazení stále naprosto bez cyklu, ten se mi podařilo "nahodit" až bylinkami, nárůst váhy a ty deprese- no těžko říct čím to bylo ale rozhodně se nyní cítím mnohem líp.

A s tím závěrem článku - "proč já"... taky mám občas ten pocit, ale zdá se mi že moc na výběr nemáme - buď se budeme huntovat hormony, nebo nedostatkem sexu, nebo sexem se vším všudy ale stresem z otěhotnění a pak nám tělíčko pohuntuje těhotenství.....
Chlapi si tělo huntujou jen pivem...