Přidat názor k článku Martina píše z tábora

Mila Heleno a dva kluci,

moje deti jsou jeste prilis male, aby jezdili na tabor (ale budou), pisu ze sve zkusenosti - na tabore jsem byla kazdy rok jako dite od 7-15 a potom 5x jako vedouci. Mam vyhradu k jedne veci, kterou zminujes ... a to je prace na tabore. Noseni drivi, ohrat vodu a tak. Ja jsem byla ditko, kteremu se tabory moc libily, krome jednoho. Ano, na vsech taborech jsme museli neco delat - ale byly to lehke prace, umyvani stolu, podlahy, apd. Na jednom tabore jsme vsak museli "vyslovene" drit. Moc si na to pamatuji, i kdyz jsem nebyla mrnava a hubena, drina s tahanim obrovskych vetvi z lesa, ktery byl ve svahu zhruba 30stupnu byl nesnesitelny. Pamatuji si, ze vzdycky, kdyz jsem se drapala do toho kopce s obrovskym polenem, ktere jsem nemohla unest, tak jsem plakala. Ten tabor jsem nesnasela a v zivote bych tam nejela zpatky.Takto jsme travili cele dopoledne a kdyz jsem se vracela asi 10x s tim polenem, jedino co jsem slysela bylo, ze dreva je stale prilis malo na to, aby se mohl uvarit obed.

Upozornuji jenom, ze jsem vyrostla na vesnici zvykla od malicka dost tvrde pracovat - umyvat cely dum, zatapet v kamnech, nosit uhli, okopavat zahradu ..... ale te driny na tabore bylo prilis..takove drine by deti nemely byt vystavovany.