Nemáš pravdu, kromě toho si myslím, že z toho, co píšu, jsi přečetla snad jen nadpis. Píšu ne o naivních filosofech s hlavou v oblacích, píšu o lidech, kteří mají své sny, kteří mají svou fantasii a přitom žijí reálným životem, ale mají visi, mají víru v to, že na tom budou lépe, a divila by ses - pomáhá to hodně. Já jsem nohama hodně pevně na zemi a přesto jsem byl jako dítě takový, jako děti autorky článku. Studuji, pracuji, šetřím peníze na budoucnost, budeme se s mou drahou polovičkou zanedlouho brát a chceme mít děti co nejdřív, abychom si jich co nejvíc užili. Klidně se kvůli tomu sami uskromníme. Tomu říkám vise, mít nějaký ideál i v dospělosti, který je snadno realisovatelný. Čistě realisticky založení lidé jsou jako některé trochu výkonnější počítače (a kolikrát bych řekl, že je v praktičnosti a dovednostech ty počítače kolikrát předčí). To, co činí člověka člověkem je právě ta přidaná hodnota v podobě fantasie a snů, které počítače mít nikdy nebudou. Chceš-li, aby byly tvoje děti jako děti autorčiny přítelkyně, radši si kup notebook, potěší tě spíš..
Předchozí