Přidat názor k článku Mé děti jsou jako sníh v létě

Ahojky Finrode,
když jsem psala tu svoji "básničku v próze", tak my dva víme, oč mi šlo. Je mi líto, že jsem použila konkrétní případ z okolí (kamarádka je starostlivá a pečující maminka, ale stojí nohama hooodně pevně na zemi).Rozhodně nešlo o nějaké srovnávání dětí, spíš o odlišení snu a skutečnosti. Nejsou mi blízké výchovy typu: potlačíme fantazii pro "dobro dítěte". Vytvořit dítěti jeho pohádkový svět, našlapovat opatrně, ale apriori mu ho netvořit a bořit(z různých důvodů: výborným příkladem je manipulace s fantazií v totalitních režimech, ale taky ty ostré lokty, orientace na výkon nebo i lenost)? Ale zdá se mi, že snílci realisty potřebují a naopak. Někdy si uvědomí, že tudy cesta nevede, jindy zase uvidí něco jiného, co neviděli oni. Já jsem vzdušné znamení a muž země. Konkrétně u nás se to projevuje často, např. bylo před bouřkou, ideální doba na procházku...já se kochám scenérií a muž mi podá kabát a deštník apod. Já svému synovi věřím, že má pod postelí skřítka, věřím mu, že nedrží hrnek, ale hlavu s nosem apod. Ale přečti si v mém dalším článku, co se nám přihodilo. Realista by řekl, jak snílek za zem spadl. Mrkla jsem na ty Tvoje stránky, vrátím se k nim, až bude chvilka.