Přidat názor k článku Jezinky

Libiku, ale pojišťováci, se kterými jsem já měla co do činění byli pěkně vlezlí. Když mi skončila pojistka, stejná jako tvé dceři, přišli k nám (tehdy jsem ještě samozřejmě bydlela doma) a vnutila mým rodičům životní pojištění, jenže takové výhodné jako to první to uzavřít nelze a nakonec z toho bylo 600,--Kč měsíčně, což mi osobně přijde dost. Za dvacet let bych dostala sice nějaké peníze, ale asi tak o třetinu méně, než bychom tam nastrkali. Když jsme to pak doma propočítali, tak jsme pojistku chtěli zrušit, jenže přišli bychom o všechno, co jsme zaplatili, takže jsme čekali dva roky, kdy nám část peněz vrátili zpět. Protože takové stavební spoření je na šetření daleko lepší. Ale i to jsem si raději zašla vyřídit na přepážku. Zeptat se, co a jakm, rozhodnout se doma, sama, v klidu a potom jít podepsat smlouvu.

PS: známá dělala pojišťovačku, máme od ní teda jen pojištěný byt, ale říkala, že za slušně uzavřenou životku dostane jednorázově osm tisíc a potom ještě nějaké peníze postupně. Pokud pojistku někdo zruší do dvou let, tak to musí vrátit. Jenže zase na druhou stranu, kdo by to rušil, když pak přijde naprosto o vše, co do toho vrazil.