A co bys s těmi kočkami udělala teď? Máš o ně vážné a dobré zájemce.
Dát do útulku? A nechat to zvíře prakticky nadosmrti zavřené v malé kleci? Když náhodou nenajdeš útulek nadšených kočkařů, tak ho dáš do státního. A tam si zvíře teprv užije týrání, odběrů krve pro šťastnější zvířata, než se někdo rozhodne a utratí jej stejně?
Utratit? Je to člen rodiny jako každý jiný. Když budeš nemocná a potřebná pomoci, taky tě neutratí a budou se o tebe starat.
Nebo bys je vyhodila někde u lesa?
Tohle nejsou je provokativní otázky. Podívejte se. Ta malá hočička zjevně k babičce chodí ráda i přez ten zápach a chlupy. Tak teď co s těmi kočkami? Dítě se dívá, dítě vidí, dítě si pamatuje. Můžete je zhora dola učit o hezkém chování. Ale dítě si nepamatuje slova, dítě si pamatuje činy. Necháte utratit nepotřebné zvíře. Dítě si zapamatuje, že to, co je nepotřebné se prostě odstraní. Jednou to bude zvíře, podruhé věc, potřetí člověk.
Co kdyby nepřepočítávali na peníze a raději nechali postupně kočeny odčervit a oočkovat, babičce pomoci s úklidem. Děcko se dá posílat k babičce i ve starším oblečení, kde chlupy vadit nebudou.
Je fakt, že sedm koček je mnoho. Babičce ale pomáhají v samotě. Dokážu pochopit i ten počet. Jednak je kočka kouzelné zvíře. Stařší lidé je mají rádi. Nevíc jsem také chtěla zůstat u dvou koček a teď mi děcka ve škole donesly nalezené kotě. Tak mám tři. A radost mi dává každá.
Toxoplasmosy a nemocí se bát nemusíš. Když kočeny žijí v bytě nemají možný zdroj nákazy. Navíc když si dcerka prodělá toxo teď, získá protilátky a neonemocní už nikdy. To je jako s neštovicemi. Onemocnět toxoplasmozou je zlé v těhotenství. Nejčastěji se toxoplasmozou nakazí lidi z nedostatečně tepelně opracovaného masa.
Předchozí