Kony naprosto s tebou souhlasím.Já sama mám v bytě šest psů.Máme chovatelskou stanici a mohl by mi někdo zkusit vyčíslit kolik mý psi prožerou,nebo mě stavět před rozhodnutí,buď a nebo.Asi by letěl velmi rychle.
Rodiče mám na vesnici,mají hospodářství,tři psy.Z toho je jedna fenka stará a nemocná.Nejde pro kousnutí daleko.Starší syn to ví a ví jak se k ní chovat,prcka budu muset zabezpečit tak aby prostě k úrazu nedošlo.Nikdy by mě nenapadlo přijít za rodičema a říct jim,že dítě tam dám jen pokud splní to a to.Je mi jasné co bych slyšela,ať si trhnu nohou,že oni o moje návštěvy v tom případě nestojí.Že se mi dítě vrátí s chlupama na oblečení - no a co,když půjde ven tak bude taky lítat s kámošema a zamaže se,třeba od trávy při fotbale,nebo do šmíru při jízdě na kole.Chlupy z oblečení odstraním a jde se dál.Pokud máte strach z nákazy,zeptejte se veterináře co hrozí za nákazu a jak tomu čelit.Já kočku mám jen polodomácí,lítá většinou venku,odčervuju ji a očkuju současně se psema,zatím nikdy nebyl problém.
A tu nás rozhodně nejsou zvířata před lidma,jsou jen součástí našeho života,mají péči,platí se za ně na veterině.Prostě máme důvod proč je máme.Někdo nás vítá,syn se psem trénuje agility,já zas sporotvní výcvik jezdíme po výstavách.Od mala se syn učí,že prostě zvíře potřebuje taky péči,že pořídit si cokoli živého je prostě závazek,který stojí čas,peníze.Že nejde živého tvora někam zavřít,odhodit tehdy když nemáme čas se starat.
Z článku jsem moc nepochopila co si paní představuje,že by se mělo s kočkama dělat?Dát je do útulku?To snad ne.
Předchozí