Přidat názor k článku Nejtěhotnější na celém světě

Milá Danielo, naprosto chápu, co jsi tím chtěla říct. Takovéto chování "požehnané ženy" by mě také totálně rozhodilo. Myslím, že k těhotenství patří kromě hrdosti také trocha pokory. Ne každý má to štěstí, ocitnout se "v jiném stavu", není to tak nějak naše "zásluha", ale dar. To především.
Hormony také dělají svoje, ale mám pocit, že spíš tak nějak vyleze na povrch pravý charakter člověka.
Já ty matky - pupky světa - taky moc nemusím. Snažím sama sebe hlídat, abych některé věci nikdy nedělala a neříkala.
Například, abych nevyprávěla o svém těhotenství celou dobu návštěvy své kamarádce, které se nedaří přijít do jiného stavu... Abych neříkala, co moje dcera v tom a tom věku dělala, kamarádce, jejíž syn se narodil předčasně a ještě po roce vše nedohnal... Abych nebásnila jen a jen o svém dítěti ve společnosti, kterou to nezajímá...
Toto jsou věci, které působí trapně a někdy i velmi zraňují. Ale i s mozkem omámeným hormony se myslím dá vytušit situace, kdy bychom se i my těhotné i my matky měly opravdu ovládnout.
Pro odlehčení - zkuste si jen uvědomit, jak působí takové to matkami oblíbené množné číslo, když hovoří o svém dítěti. "My pěkně papáme! My už jsme se probudili!..." Vždycky jsem se mohla uřehtat, když jsem slyšela svou šílenou tchýni, jak říká: "My jsme se pokakali...!" :-)))