Přidat názor k článku Milovnice zvířat

Dekuji vsem zucastnenym za nazory.Rada bych uvedla na pravou miru par veci.
Takze jako mala jsem mela dva psy.Doma byl poradek a platila jista pravidla o zpusobu chovu.Tedy nikdy jsem jako mala nemela chlupy v jidle,jak se mi parkrat stalo u tchyne.
Nevim,proc bych mela tchyni financovat jeji chov-pokud si nekdo poridi zvirata,at si to plati(viz "pomoc s ockovanim atd)
Kolikrat se stane,ze tchyne nema na najem a my ji to s muzem financujeme.
Tedy stane se to tak desetkrat do roka...Ty kocici konzervy neco pro sedm zvirat neco stoji)
Tchyne nebydli ve svem,ale v nasem byte,ktery jsme ji s muzem koupili,protoze na byvalem bydlisti mela problemy se sousedy.
Myslim,ze zvirata patri do kategorie "radost a zabava"
Jako zivotni nutnost bych zvolila predevsim zaplacene slozenky a jidlo pro sebe.
Manzel tchyni nenavstevuje,nejen ze se vrati chlupaty ,ale i znacne otekly a uplakany :-).
Taky v nejakem nazoru padlo,ze jsem plna "hloupych predsudku" :o)
Ano,pokud chci,aby se nase dite vyskytovalo v cistem a nesmradlavem prostredi,zrejme budu hloupa.
Kdyz se mi narodila dcerka,mela jsem psa.Dcera v roce a pul zacala psovi ublizovat,tak jak to deti delaji,pokud jsem bydlela v dome s kilometrovou zahradou,dalo se to uhlidat a ty dva odelit.
Pak jsme se museli kvuli praci meho muze prestehovat do bytu.Pes zustal u moji dobre kamaradky,protoze v byte bych je neuhlidala.
Dala jsem prednost dcerce pred riskovanim,ze ji pokouse a ja budu nestastna.
Pokud jde o nase dite-snazim se zbytecne neriskovat.
Hezky den vsem
Eva