Vždycky nebo velmi často, Vlaďka musí být poměrně náročný život, pokud Češi jsou vesměs nevychovaní burani a ona vždy, když potá burana z buranova, ihned přestává situaci věnovat pozornost a preventivně začne přemýšlet o něčem jiném. Na můj vkus je sice značná část lidí, které potkávám, příliš zamračená, ale že bych se často setkávala s hulvátstvím, to teda říct nemůžu. Je teda pravda, že když jsem byla nedávno v Londýně, nestalo se mi tam ani jednou, že by někdo do mě vrazil nebo se jen otřel a neomluvil se (což se mi v Praze stává), zase ale na druhou stranu při té koncentraci lidí tam se mi vlastně pořád někdo omlouval. Dialog, který jsem si nedávno absolvovala v parku na Hlavním nádraží, kdy jsem se usmála na pána, kterému jsem vstoupila do cesty (ani jsme se nesrazili) a řekla: "Pardon" a on okamžitě reagoval: "Kam čumíš, ty p**o?" považuju za extrém.
Předchozí