Myslím, že je třeba si uvědomit jednu věc - každý člověk má svých starostí dost a jen málo z nás má ještě schopnost starat se i o ostatní. Prostě ti lidé vám to nedělají naschvál nebo z bezohlednosti, a nejspíš by tímto obviněním byli hodně dotčeni - je prostě nejspíš VŮBEC NENAPADLO že nosit mimino v šátku je namáhavé a že vás může bolet v zádech!! To samé platí o těhotných, většina lidí si vašeho bříška prostě nevšimne ani když trčí metr dopředu, mají jiné starosti než koukat jak vypadáte!! Stejně tak si neuvědomují že uhnout s kočárem není někdy jen tak, že nakupovat s nervozním ubrečeným miminem vyžaduje hodně sil a koncentrace, zkrátka NENÍ ZA TÍM (VĚTŠINOU) ZLÁ VŮLE. Jen si vzpomeňte na dobu, kdy jste byli ještě studenti , mladí a bezdětní, napadlo vás, že ta matka ten megakočár asi do tramvaje nevyzvedne sama a že čeká vaši pomoc? Nejspíš jste ji ani neviděli, mysleli jste na zkoušku, novou (starou)lásku, včerejší mejdan a tak...
Je na každém, aby se staral o své vlastní zájmy, a slušně a zdvořile požádal o to, co potřebuje. Pokud to neudělá, nemůže se divit, že si jeho situaci okolí mylně vyloží (podle toho, čím jsou zaujati právě oni sami) a vy budete mít důvod cítit se ukřivděně. Například o ženě postávající s miminem ve vajíčku u vchodu do obchodu bych si nejspíš pomyslela, že tam asi na někoho čeká. Na Češích (některých) mi vadí ta neschopnost jednat na rovinu, tedy přímo a jasně požádat druhého o to, co od něho chci, místo trousení často urážlivých a nemístných poznámek kamsi ke třetím osobám.
Předchozí