Tak, Bobe, nasla jsem si svuj prispevek a s litosti musim konstatovat, ze vetu, kterou jsem napsala, skutecne lze chapat tak, jak ji chapes ty a dopustila jsem se logickeho lapsu. Cili opravuji: cool muzik jsi u mne ty. Jak doma camras, to fakt nevim, maximalne si muzu tipnout a to neni vedecke. Camra sem tam muj muz a synatori a hazet te s nimi do jednoho pytle bylo ode mne skutecne VELMI TROUFALE.
Dale: co se tyce hypermarketove psychologie nejsem takova blbka, za jakou me mas. Az priste budes v tom hypermarketu, co tam vsechno maji, nech si zmerit zornice a puls.
Nedostatek jako za totace: je to trochu jiny druh nedostatku. Je to problem s potravinami, ktere se nakupuji cerstve. V teto oblasti skutecne musis brat, co zrovna maji, coz se ve vysledku tak moc od totace nelisi. Je videt, ze ve skutecnosti nakupovat nechodis, prinejmensim ne pravidelne. Je hezke (bez ironie), ze varis v nedeli zene obed na prani a zkousis nove recepty, jenze to je jiny druh prace, nez dvacet let dennodenne zajistovat chod kuchyne velke rodiny s limitovanymi prijmy.
No, a ted holt jeste objasnim sve nakupni postupy. Jezdim nakupovat jednou za ctrnact autem. Protoze autem, tedy tam, kde je to nejbliz. V mem pripade Tesco nebo Globus, jedno horsi nez druhe. Vitezi Globus, dlouhodobe vychazi levneji a sortiment mi v ramci moznosti vyhovuje vic. Chleba a pecivo delam doma, zeleninu jsem driv bravala na trhu, nez nam ho zrusili. Kdybych mela v dosahu bydliste male obchody s vecmi a jidlem, ktere potrebuji, chodila bych tam, i kdyby to bylo drazsi nez hypermarket, jenze nemam.
Stve me celkem dost podporovat takovy moloch jako je Globus, ale jedina alternativa k tomu je stravit dny hledanim a obrazenim malych kramku MHD s miminem nebo jeste hur autem. A kdyz zrovna nemam mimino, chodim do zamestnani, jde to lip, protoze pracuju v mistech, kde trh a male obchody jsou.
Neni to idealni, to je jasne, az budu casem delat selku na venkove, bude lip, brokolice si vypestuju sama. Zatim nelze.
Předchozí