Přidat názor k článku Malé děti šlapou po klíně, velké po srdci...

Koukam, ze jsem byla asi dost velka mekkota :). Verte nebo ne, fakt jsem nechodila za skolu a nepadelavala omluvenky. Jasne, ze ze strachu, ne z uvedomele kazne :D, asi jsem v mladi mela srdce v gatich, ze jsem se nepokusila. Mivala jsem neskutecny (dnes nevim proc) strach z matky, byla pro me fakt neco jako prvoplanove pojimany hebrejsky buh, tj zlomyslny, krutacky, slidivy mstitel :D. A bala jsem se i maleru ve skole, mela jsem pocit (to si pamatuju), ze bych tu ostudu nevydychala. U svych deti se tim padem reflexne snazim o to, aby se me nebaly, coz se mi dari, maji ze me srandu a povazuji me za polosenilni komickou figuru (krome mimina), ale mam pocit, ze za skolu nechodi, soude podle vzhledu zakajd, indexu a vystupu na tridnich schuzkach. Druha vec je, co v te skole delaji, to radsi nekomentuju :D.