Přidat názor k dotazu Neshody s partnerem, jsem ta špatná?

Ahojík, jsem v podobné situaci s přítelem chodím skoro 5 let je mi taky 19 spíš už za měsíc 20,ale na tom nesejde. Za tu dobu,co spolu chodíme se stalo spoustu neštastnych událostí.zemřela mi babička, děda, mamka a králíček. To vše jsme zvládli jen problém vygradoval v posledním 1,5 kdy jsem po příteli,kterému je skoro 27 let,aby se mnou začal bydlet,protoze mi umřela mamka a já jsem to nezvládala.Měla jsem před maturitou a navíc mi před rokem a pul zemrela o Vanocich mamka a navíc jsem se dozvěděla,ze mam prekancerotu delozniho cipku a tedy to znamena,ze do 5 let bych mohla u me propuknout rakovina a do te doby si musim poridit aspon 1 dite. Jenže do toho přisel priteluv bracha se kterym jsem chvilku pred nim kratce chodila s tim,ze si bude brat holku se kterou se seznamil v te dobe a chodil v te dobe,co se mnou. Od te doby jsem ho i jeho pritelkyni zacala nenavidet a taky od te doby se neustale hadame,protoze mi vzdycky kdyz jsme prijely k pritelovy domu tak delala naschvaly narazky a ja jsem prej drze odsekavala. Doslo to do takove faze,ze k pritelovy domu nejezdim a vydame se jen u nas a ja tam nejezdim,protoze ona je tam porad a ja nemuzu,protoze ja prece nebudu patrit do rodiny a ja jsem nejaka konfliktni pubertacka. A tedka mame uplne strasne velkou krizi,protoze jeho bracha ma rozluckuz se svobodou a za 14 dni svatbu. Jenze je to vic sliboval mi,ze po me posledni zkousce se prestehujeme rikal v cervnu jenze kdyz jsem na nej bafla,ze se stale nic nedeje nic proto nedela. Zacal mi nadavat,ze je pro nej prednejsi nejaka debilni brachova svatba nez ja a ze ja musim pockat,ze on ma pry zarirovani se svatbou a to se podotykam zeni jeho bracha. Uz nato nemam nervy vse mi leze krkem spoustu kamaradek jsem kvuli nemu ztratila a ted tohle dala jsem mu na najiti podnajmu a na prestehovani 14 dni,protoze uz cekam rok a pul. Jak debil se snazim shanim bragadu jak muzu zkousky jsem se snazila navcavakat tesne po sobe,abych je mela co nejdriv z krku dokonce i po pronajmech jsem se shanela,ale on porad casu dost casu dost. Skoro jsem si kvuli nemu vzala prasky,protoze jsem mu verila miluju ho a byla naivni,ze se neco zmeni,aler pro nej je jeho bracha a nejaka ... dulezitejsi nez ja a to mi rikal neco o spolecne budoucnosti. Proste hruza nekolikrat jsme se rozesli,ale hned po tydnu nekdy ani ne,protoze ja bez nej nevydrzela tak jsme se usmirili a na nejakou dobu byl zas klid,ale tohle uz vazne nevydrzim.Naivne jsem doufala,ze jsem pro nej hodne dulezita,ale asi ne.Je to moje chyba,ze to vse takhle dopadlo,kladu si na srdce?