Po dnešním přečtení příběhu, který je velmi reálný a podobné starosti si prožije převážná většina nás všech rodičů, jsem se rozhodla přidat malou úvahu. Nedávno jsem četla článek, kdy začít se sexuální výchovou dětí, kde řeší otázku, kdy je už téměř pozdě a jak k této tématice přistupovat. Protože jsme vždy přistupovali k výchově naší starší dcery velice otevřeně, ani toto téma jsme nestavěli jako tajemnou komnatu a na její všetečné otázky o tom jak se rodí děti a na co je prezervativ atd. jsme odpovídali bez tajemství, myslela jsem si, že vulgarismy, používající se pro pánské a dámské přirození, jí budou díky znalosti tématiky "pod úroveň". Omyl. Nedávno jsem opravovala dceři (9 let) mobil a celkem náhodou (kontrola od jeho zakoupení poprvé) jsem narazila na SMS od kamarádů a kamarádek a nestíhala jsem se divit. Protože mám velké množství kamarádů, kterým děti už odrostly a průběh jejich dospívání často vůbec nebyl jednoduchý a asi velmi podobný tomuto příběhu, neočekávám, že tomu bude v našem případě jinak. Proto asi jedinou radou, kterou se budu snažit řídit je překonat toto období s co nejmenšími "duševními škodami", jednou to pomine a zase bude dobře. Autorce příběhu gratuluji a držím pěsti do budoucna.
Předchozí