názory na toto téma se různí. Četla jsem také, že už i miminko dokáže poznat, že když pláče, něčeho se domůže, pokud se nedomůže, časem přestane plakat, protože ví, že je to k ničemu. Ovšem potom také může hrozit, že utrpí jeho psychický stav, protože citlivější miminko třeba bude hodně úzkostné, protože se prostě v noci vzbudí a bojí se. Takže s touto metodou já osobně nesouhlasím. Dítě se má cítit v bezpečí, i v noci, nebudu kojenci odmítat v noci stravu. Ale jinak, přístupy k výchově dětí jsou různé, každý nechť se zachová dle svého nejlepšího vědomí a svědomí, ale s tímto postupem já osobně rozhodně nesouhlasím a rozhodně jsem se tím neřídila. Mimochodem, přežila jsem ve zdraví a bez psychické újmy já i mé děti a nějak extra mě netraumatizovalo, že mé kojené děti v noci měli potřebu jíst.
Předchozí