Přesně tak,co dítě to originál a myslím,že to potvrdí každá matka.Mám dva syny a každý je úplně jiný.U mladšího bylo usínání doslova hororem,nezabíralo nic.Prořvané dny a noci a čím víc se mu chtělo spát tím víc řval.Nechat ho vyřvat-jak si to mám přeložit?Hodinu? Dvě?Celý den?Modral,zvracel.Zabírala jedině moje náruč.Nyní vidím,že je citlivka,závislák.Režim jsme vždy drželi až se mi hodně mamin smálo jak se mu pořád časově podřizuju.Ale vidím,že ho potřebuje dodnes,byť už usíná sám.CHtělo to jen čas.kolem 9měsíce se to zlomilo.A syn občas usl v postýlce nejdřív ráno-tak jsem z toho honem udělala pravidlo,pak i odpoledne.Trvalo to 2 měsíce,ale nyní usíná sám.Naopak zas neusne v kočáře,venku.Takže se mu podřizujeme jak se dá,aby mohl usínat doma.Kdo má pohodové dítě,které krásně spinká ani neví co má.Kdo opak a zažije doslova peklo-ten ví o čem píšu.
Předchozí