a i tatínkové jsou nastaveni jinak
podle mne jde o to aby obě (všechny) strany byli spokojené,aby maminka i mimi našli nějakou souhru
nevím jak by si počínala autorka kdyby měla uspávat mé první dítě... u mého druhého by se s žádnou metodou zabývat nemusela prostě by jí samo o sebe spalo.
přesto, že mé první dítě bylo uspáváno u prsa, dnes jako její vrstevníci dpokáže usnout sama ,dospěla k tomu věkem.
jde o to jak se sami citíte,nedostatek spánku může navodit depresivní stavy atd, ale musím říci,že mi děti spí nejklidněji u mne v posteli v jistotě a bezpečí blízkosti máminy.
o metodě samotné nepochybuji,jistě funguje. některé mimi se uřve dřív jiné za delší dobu,ale jaký vzkaz tomu dítku dáváme. já si to překládám jako,koukej se s tím poprat samo,se mnou a mojí pomocí nepočítej,svět je zlej tak si zvykej...no možná jsem to přehnala ale v tom smyslu.mylsím že u úzkostného dítěte tak můžete nadělat škody velmi velmi, které pak bude řešit celý svůj život.
takmi to nějak připadá ja ten svět na čudlíky s námi mává...chtěli bychom aby vše fungovalo podle betynek,maminek...aj
ještě poznámka,vprvním roce života také rostou zoubky (u jednoho dítka mu vyrašili první již ve4 měs.) prakticky celý rok ho má co v noci trápit, a týdnůkdy je po této stránce klid je asi málo
přesto ať si to každý zařídí podle svého,podle toho jak to cítí a jak to má,doufám,že málokdo se pustí do uspávacích metod jen proto že to v americe doporučili
Předchozí