Přidat názor k článku Vyspalé miminko = spokojené miminko i maminka

Ono ale záleží na tom, jakým způsobem dítě pláče. Pokud je to pláč z bolesti, hladu, dítě nechce být samo atd., je pro mě samozřejmé, že nenechám dítě plakat. Moje malá dcerka ale občas pláče jen vztekle, tento pláč má jasný charakter, často ani jako pláč nezní, spíš jen takové naštvané stěžování. Pokud ji nechám, aby se uklidnila sama, netrvá jí to déle než 10 minut a usíná. Mám za to, že negativní emoce prostě někdy musí ven, i to dítě si prostě někdy musí zařvat (nebo postěžovat, chcete-li). Kromě toho dětský pláč znamená něco diametrálně odlišného než je pláč dospělého člověka. Nejsem zastáncem toho, že jakmile dítě zapláče, běžím k němu. Matka by měla někdy potzřeby dítěte neuspokojit (ne ty základní, samozřejmě), nechat na chvíli dítě samotné, aby si pohrálo a neběhat za ním při každém zafňukání. A to i v noci. Nejsem zastáncem toho, aby se dítě nechávalo vyřvat, ale názory nějterých maminek, že jim OPRAVDU nevadí vstávat v noci k dvouletému dítěti a kojit ho (nebo ohřívat mléko) mi přijde jako druhý extrém. Ukažte mi někoho, kdo ocení, budete-li ho každou noc pravidelně budit.

MMCH: u staršího syna jsem v roce odvykala nočnímu kojení tak, že jsem mu nenabídla prso, ale náruč a vodu nebo neslazený čaj. Trvalo nám to asi 14 dnů a syn spával celou noc.