Přidat názor k článku Vyspalé miminko = spokojené miminko i maminka

Jojo, tohle poradím naší kočce. Proč se zalamuje a odbíhá od koťat vždycky jenom na pár vteřin, aby se najedla. A ty rozmazlený koťata - fuj!
Nemůžu si pomoct, ale moje mimina se naučily spát celou noc i bez řevu, prostě k tomu dozrály a navíc mají ke svým rodičům bezmeznou důvěru. Svěří se i s tím, co jiné děti tají a největší poklonu mi dcera udělala, když mi řekla, že ví, že její máma ji nikdy neodsune bokem. Neříkám, že má člověk nechat děcka skákat po hlavě,ale když mimino potřebuje blízkost a fyzický kontakt, tak to u mne je oprávněná potřeba. To, že jsem v kuchyni je mu celkem na houby. A chození po pěti minutách je pro miminko akorát opakovaná hrůza z toho, že máma jde pryč.
Já jsem byla na mateřské pro to, abych se věnovala dětem, ne abych si užívala dlouhého spánku a vegáče bez práce.
První dítě spalo celou noc od deseti měsíců, druhé od devíti, ale do té doby jsem prostě vstávala konejšila. A vždycky když v noci dlouho plakaly, tak se nakonec důvod objevil. A když začla jednou už dvouleá dcera chodit s pláčem, tak jsem nedal ana babičky a hledala pátrala - lekal ji stín kytky, která prostě povyrostla...

U obou dětí jsem po půl roce začala znovu pracovat (doma) a nikdy jsem nebrblala, že jsem nevyspalá. Já ty děti chtěla, já jsem věděla, že děti pláčou a byl to můj problém. Ano, měla jsem a mám ještě dneska kruyh pod očima, protože pracuju z velké části vnoci, abych přes den byla se synem, ale zato mám před očima spokojené, šťastné děti. A mmch. když jsem s nima byla minulý týden na dovolené, tak ti moji "rozamzlenci" byly všude chválení, jak se přirozeně chovají slušně. Spousta jiných dětí sice rodiče neobtěžovala, ale zato byly jako prasátka a ještě otravovaly okolí strkáním do židlí, křikem a rvačkama u stolu s jídlem.