Přidat názor k článku Vyspalé miminko = spokojené miminko i maminka

Ano, jsou to vskutku nádherné chvíle - například já je trávím už plné dva roky, a to téměř každou noc několikrát... opravdu neznám nic hezčího než pokoušet se s pěnou u pusy poněkolikáté za noc znovu usnout a v momentě, kdy konečně začnu zabírat znovu uslyšet "mamííí, spadla mi myška..." či něco podobného. Velice si vážím každé ženy, která v takové chvíli s něhou a láskou vstane a znovu se odebéře k postýlce trávit ty šťastné chvíle jež uchrání její ratolest od frustrací. Já mívám spíš pocit vězně opakovaně mučeného nedostatkem spánku a buzením...manžel je na tom podobně. Zřejmě nedodržuji rady asociace pediatrů ani Dokonalých matek, protože jinak by se mi tohle nikdy nemohlo stát... A to přesto, že své dítě nadevše miluji, pokouším se mu cele věnovat, těhotenství jsem proležela v příručkách o vytváření šťastného zázemí pro dítě...praxe života mě ovšem trpce přechytračila. Jen chci ještě dodat, že dítě netrpí žádnou nemocí - prostě má jen tolik energie, že nevydrží spát déle než 3 hodiny v kuse. Mně ale většinu času zbývá jen kolotoč negativních pocitů vůči ní jako původci mého - eufemisticky řečeno - nepohodlí a následných výčitek svědomí z podobných pocitů... O spánek opravdu těžce bojuji a ten boj je naprosto reflexivní - racionálně neovlivnitelný. Rezignaci na většinu povinností (jsem dosud studentka apod.) beru jako nutnou daň. Ale nějak postrádám ty čítankově šťastné chvíle u postýlky, prodchnuté vzájemnou láskou...