Adelko,
prave proto, ze jsem vedela, ze nikdy nebudu v noci schopna vstat a nekam jit - byla jsem vzdy sileny spac :-) - mela jsem od malicka postylku sve berusky prirazenou ke sve posteli a sundanou postranici. Prvni tri mesice jsem tedy berusku mela ve sve posteli, pak uz v postylce dane k posteli tak, jak jsem popsala. Pak jsme se prestehovali a meli jsme jen tri matrace na zemi - ja byla uprostred. Nikomu z nas to nijak nevadilo, ja nemusela vstavat, vzdy stacilo podat ruku, pohladit, dat pusinku. Klarka tedy niky problemy se spanim nemela a kojeni jsme resily timto zpusobem, obe jsme pak spokojene usnuly...
Spali jsme takhle vsichni dohromady z nutnosti az donedavna. Ale uz par mesicu Klarinka touzila po svem pokoji...to se ji ted splnilo a nejsou sebemensi potize, spi sama, neboji se a je stastna, ze je bez nas :-)))
Jinak uspavala jsem ji cca do 3 let - jen jsem byla s ni, lezela vedle a drzla ji za ruku. Usnula vzdy a v klidu....pak uz chtela chodit usinat sama - citila se tak vetsi a dospelejsi. Koupili jsme ji jeji vlastni lampicku a nechavali pootevreno. Opet nebyl problem...
Preju takove lehke spani, uspavani a tak vsem :-)
Předchozí