Mámy, které neznají se rok a půl nevyspat, vstávat k dítěti několikrát za noc, hodiny ho nosit, být celý den pak nevyspalé nervózní mátohy, které se pak snadno pohádají s manželem, který je taky nevyspalý..., těm tuto metodu nevysvětlíš. To pochopí jen ty, které už vyzkoušely v noci všechno, nošení, houpání, rádio, světlo, tmu, krmení, pití, pediatra, léčitele.
Nám nic nepomohlo a už jsme byli s manželem zoufalí. Koupili jsme si knížku "Spánek malých dětí", tam je popsaná metoda, o které píšeš v článku. Je tam napsáno i to, jak je důležité pro dítě( ne jen pro rodiče), aby se naučilo usínat a pak spát. A není to tak bezcitné, jak tady někdo píše, dítě se nenechá přece uřvat. Nechá se chvíli brečet ( nebo holt vztekat), pak tam za ním máma nebo táta přijde, řekne mu něco hezkého, a zas odejde a takhle se to opakuje...Náš syn se takhle naučil usínat sám. Je pravda, že v noci spal pořád špatně, ale to se vyřešilo, až když jsme odhodlali ho dát spát do svého pokoje. Někdo by řekl, zlá matka, strčila dítě do jiného pokoje, aby se vyspala, ale já jsem zjistila, že jsem to udělala i pro něj, konečně se v klidu vyspal.
Takže si myslím, že naučit dítě usínat a spát je dobré nejen pro nás rodiče, ale i pro to dítě. Některé děti to umí a některé se to musí naučit.
Předchozí