Přidat názor k článku Otcovské fejetony: Den jiného táty

Bezvýhradně souhlasím s názory Ivy na MDŽ. Sama mám zase trauma z Velikonoc, ale ve snu by mě nenapadlo je rušit, přestože mi ani jejich náboženský kontext (který se ostatně komunisti snažili taky tak trochu vymýtit) nic neříká. Velikonoce jsem jako dítě nenáviděla jednak proto, že se táta opil, jednak proto, že za mnou jako za nehezkou brýlatou holčičkou nechodili žádní kluci pro vajíčka. Z toho jsem sice později vyrostla, ale velikonoční trauma ošklivky mi zůstalo :-))). Manžel je na tom podobně, ten měl zase jako malý chlapeček skoro smrt z toho, když k nim na velikonoční pondělí přišli sousedé a začali mlátit maminku! Nikdy prý na tu hrůzu nezapomene, jak řval a maminku bránil, přestože se mu všichni smáli. Proto v naší rodině Velikonoce tak trochu bojkotujeme. Myslím, že to tak s kterýmkoli svátkem, který mu nesedí, může udělat kdokoli.
Zkrátka: nezapomínejte, prosím, na děti na ani na MDŽ, ani na Velikonoce.
J.