Z diskuze je zrejme, ze sire nazoru na nocni spanek maminek (rodicu) s detmi je znacna. Nakonec neni nejpodstatnejsi lokalni spokojenost maminky, ani zdanliva, nebo skutecna spokojenost miminka, ale vysledek celeho procesu rustu a vyvoje ditete. Co je vyborne, co je jeste snesitelne a co bude mit nejake neprijemne nasledky - to v konkretnim pripade pripade zadna kniha, dokonce ani poradenska firma (lekar) nestanovi. Tady je treba nasadit "matersky instinkt". Dovolte, abych uvedla vlastni priklad. Moji rodice byli natolik zaujati svou praci, ze mne v 6 tydnech odlozili k babicce do bytu a najali (na inzerat - babicka i dedecek pracovali) pani na hlidani. Zbytek prvniho roku meho zivota mne chodili pouze pres den navstevovat, stridali se placena pani na hlidani, moji rodice (asi po 2 hodinach), teta, dedecek, vecer babicka. Na noc jsem byla samozrejme "odlozena do vedlejsiho pokoje" - babicka s dedeckem chteli mit svuj klid. Vysledek? Cele detstvi a mladou dospelost (do 30 let) mam (pokud pamatuji) fatalni potize se spankem, usinanim, nocnim probouzenim (typicka gymnazialni noc- usnuti - po 3 hodinach -kolem 1 po pulnoci- 5:30 probuzeni, potom jsem neusnula pres to, ze jsem se citila velmi nevyspala). Na VS - totez, postgradual-stejna pisen. Proste jsem se v detstvi nenaucila spat, podminky byly prilis specificke. Az po tricitce a 2 detech se situace zacala lepsit. Ale staci vyrazit na dlohodoby pracovni pobyt do vyrazne jineho casoveho pasma (USA) a behem roku jsem nebyla schopna nasadit normalni spankovy rezim( ktery v Cechach fungoval). Nikdo z oslovenych lekaru nepochybuje, ze vec ma souvislost s prvnimi mesici meho zivota. Verte mi, je to strane, kdyz se dlouhodobe neumite poradne vyspat. Nemela jsem pry v kritickem obdobi k dispozici matku s jejimi instinkty. Mnohym by vyse popsana situace nevadila, nebo vadila jinak, ale neni dobre (jak jsem poznala) v techto vecech prilis experimentovat.
Předchozí