Lassie, teď jsi asi reagovala na to, co jsem psala Lizzie, ale nevadí. Já mám Čechy taky ráda, hlásím se k tomu, že jsem Češka a domů se vždycky těším, akorát jsem vždycky hrozně rozčarovaná z toho, kolik lidí se pořád tváří jako že pracuje za trest a dávají to svému okolí nemile pocítit. Pominu teď nepříjemné pokladní v supermarketu a úřednice, tohle bylo v jednom malém krámku s oblečením. Patnáct minut stojím u pultu a čekám, až se slečna prodavačka vyhihňá po telefonu s kamarádkou. Už to mi připadá nepřípustné, ale budiž. Po patnácti minutách se chce dceři na záchod, tak se pokusím slečně naznačit, jestli by nás mohla obsloužit. Nic. Tak začnu "prosím vás, slečno, my spěcháme, mohla byste se nám věnovat" a snažím se o příjemný tón. Slečna odvědí "nevidíte že telefonuju?" tak jí řeknu že ano, ale že už telefonuje čtvrt hodiny. Na to mě seřve, co je mi do toho jak dlouho a kámošce do telefonu řekne, prosim tě zavolám ti za chvíli mám tady ňákou otravnou babu. Tak jsem se zeptala, kdo je jejím nadřízeným, že bych si ráda stěžovala a na to řekla "to klidně můžete, to je totiž moje máma".....
Nebo například některé zdravotní sestry mají taky šílenou úroveň. Kamarádky měly otřesné zkušenosti z porodnic díky sestrám a některým doktorům. Věřím, že se situace mění k lepšímu a lidé si začnou vážit práce, zákazníků i pacientů, ale bohužel v tomhle čeka Česko ještě dlouhá cesta.
Předchozí