Přidat názor k článku Jak se rodí s epidurálem

Tento článek popisuje skoro do puntíku můj první porod. Neboť jsem zažila obě situace s i bez.

Epidurál mohu jen doporučit. Po zavedení epidurálu jsem okamžitě nic necítila, jen jsem byla trochu ospalá, s manželem jsme žertovali, jaký je ten porod brnkačka :o). Asi po hodině a půl, kdy epi postupně odezníval, jsem začínala pociťovat "tlačící kontrakce", ale nebylo to nic hrozného, jen mě to nutilo tlačit. Jelikož byl malý pořád dost vysoko, tak jsem chodila a při kontrakci jsem si přitlačila, nic mě nebolelo. Po vyšetření PA a dr. usoudily, že je čas lehnout si a přivést mimčo na svět. Asi po čtvrtém zatlačení byl Pepíček na světě, byla to nádhera a já jsem nemohla uvěřit, že to všechno takhle prošlo. Necítila jsem ani epizotomii, ani šití.

Druhý porod jsem měla také naplánovaný s epi. Praskla voda v devět večer, s manželem jsme se sbalili a vyrazili do porodnice, měla jsem vyplněnou žádost o epi. Tu jsem po příchodu odevzdala PA, tak se na mě podívala, jak na sraba a řekla doktorce: "No, paní tady už od vchodu mává papírem na epidurál!" Jako by to bylo něco, co absolutně není třeba. A pak řekla: "No, uvidíme".
A viděli jsme .. Když už jsem měla docela bolestivé kontrakce po pěti min, tak jsem se zeptala, co s tím epi. Bylo mi řečeno, to bude rychle a že si myslí, že to nebude potřeba. Jo, otevírala jsem se rychle, ale bolesti byly hrozné a navíc, opět malý nesestupoval, musela jsem pořád chodit a tlačit ve stoje, hrůza. Když už mi dovolily lehnout a tlačit, tak pořád nic. Nakonec manžela vyhnaly, dr. provedla epizotomii až kam a malého vyndala kleštěmi. Měl špatnou rotaci hlavičky. Šití obrovské, nateklé. Druhý den jsem dostávala kapačky a transfuze.
Vím, že by mě a malého epi od kleští neuchránil, ale nemusela jsem prožívat takové bolesti a vše bych snášela mnohem lépe. Dneska toho lituji, že jsem si epi neprosadila.

Toť můj příspěvek k epi :o).