Ahoj, já jsem rodila poprvé letos v březnu.S manželem jsem se domluvila, že si určitě řeknu o epidural, abychom to oba zmákli bez nějakech šílenejch bolestí.Ráno ve 3:00 mě praskla voda, tak jsme jeli do porodnice.Tam mě sestřička ubezpečila, že můžu porodit až odpoledne a manžel ať zatím jede domů.Po vyšetření jsem byla otevřená na tři prsty, jak oni to říkají.Tak se pořád nic nedělo.Tak v 7:00 mě začaly bolesti a já už křičela, že chci ten epidural, ale prý bylo brzo mě opět řekla sestra.Asi ve 12:00 jsem to už vydržet nemohla a to už jsem se slzami v očích řvala, že chci něco na bolest.Ale milá sestra mě řekla, bohužel už je pozdě.Manželovi jsem v silných bolestích volala ať už přijede.Chudák přijel ve 13:00 hodin a ve 13:37 se nám narodil ten náš kulíšek.Řeknu Ti, že příště budu řvát pořád na sestry, že ten epidural prostě chci ať si to pohlídaj, protože ta bolest byla šílená, ale musím říct, že jsme to s manželem zmákli, ale myslím si taky, že ta bolest je zbytečná.
Předchozí