Tím nechci říct, že mám něco proti epidurálu, jenom jsem navázala na poslední příspěvek :o)
Jinak s autorkou článku souhlasím v tom, že je zbytečné trpět. Takže pokud má žena pocit, že při porodu trpí, myslím, že je epidurál dobré řešení. Ovšem ta věta o hrdinkách mi přijde docela mimo. Já prostě neměla pocit, že bych ho potřebovala a neznamená to, že bych ze sebe dělala hrdinku nebo že bych byla masochistka. Prostě jsem měla namíchaný ten správný hormonální koktejl a u všech tří porodů jsem nevěděla, jestli mám spíš řvát bolestí nebo se chechtat štěstím :o)
(jsem to spravedlivě prostřídávala, podle toho, jestli jsem zrovna měla stah nebo ne... a o tom to asi v mém případě bude, při stahu bych klidně epidurál brala všema deseti, ale v tu chvíli jsem na něj neměla čas myslet, protože jsem "byla s dítětem" a jak bylo po stahu, tak mi nějaká bolest přišla jako malichernost, tak proč zbytečně uvažovat o epidurálu, že jo...)---------------