Já jsem pro to, aby měla každá maminka a vůbec kdokoliv možnost volby a myslím si, že každý má právo mít strach, mít velký strach.
Bohužel císařský řez na přání sám o sobě není nejšťastnější řešení. Každá maminka by měla dostat především psychickou podporu, měla by vědět, že porod je přirozený proces, který dokážeme zvládnout, jsme k němu uzpůsobeny. Ta víra v sebe sama je moc důležitá, bohužel lékaři v těhotenských poradnách nám ji spíš berou. A to je to, co by se mělo v první řadě změnit!
Až v druhé řadě je to možnost volby, ovšem se všemi dostupnými informacemi- tedy žena by měla rozhodně vědět, že císařský řez je prostě operace se všemi svými riziky a vždy musí každý zvážit jaké riziko je pro ní únosnější. Pokud je něčí strach tak velký, že by nepomohla ani psychická podpora (většinou se jedná asi o nějaký blok z minula) mohl by mít tento strach horší vliv na těhotenství a porod než plánovaný císařský řez na přání.
Ostatně s tím epidurálem to vidím obdobně, v první řadě by ženy měly vědět, že vše lze zvládnout a porod nerovná se horor, měly by vědět, že přirozený porod (pokud nenastanou komplikace) je nejbezpečnější, stejnou podporu by měly ostatně dostávat i během porodu, a až po té by se měly samostatně rozhodnout.
Předchozí