Přidat názor k článku Jak se rodí s epidurálem

Tak to máme podobné. S manželem jsme byli od půl osmé ráno na sále. Také indukce. 13 dní přenášení .Seděla jsem na míči a do žil mi proudil oxytocin, na břiše jsem měla monitor. Když jsem potřebovala odpojili mě, abych mohla do sprchy a na záchod. Měla jsem stahy a hrozné bolesti, bylo to něco příšerného. Ale vůbec jsem se neotvírala. V 11,30 hodin přišel doktor Koucký, já se kroutila bolestí, že mě pomalu nemohl ani prohlédnout. Žádná změna. Řekl, že pokud budu chtít, že by bylo dobré mi ten epidurál dát. Já nechtěla a on odešel. Za 15 minut přišel opět. Když viděl jak mi tečou slzy z očí a manžel mi masíruje záda, řekl, že by mi to mohlo ten porod urychlit a také pokud by se to nepodařilo vyvolat tak půjdu na císaře a epidurál jen doplní. A pokud to takhle půjde dál tak nebudu mít sílu porodit. Tak jsem kývla. Anesteziolog mi to nemohl napíchnou, protože jsem nemohla shrbit záda. Nakonec se povedlo. Za chviličku se mi ulevilo. Byla to nádhera. začala jsem vnímat "koníčky na monitoru" a povídat si s manželem. V 15 hodin nám porodní asistentka řekla, že jsme v půlce. Tak přeci ten epidurál pomohl. V 16 hodin přišla a řekla, že to zkusí urychlit. Píchla mi nějakou zelenkavou vodičku a za 20 minut jsem začala mít bolesti, cítila jsem všechno. Epidurálmi mi nedoplnili ani jednou. Rodila jsem půl hodiny, musela jsem na bok a měla velký nástřih. Jsem hrozně úzká a dcerka měla hlavičku 35 cm, 4 kg a 54 cm. manžel přestříhnul pupeční šňůru, ukázali nám placentu. Konec byl krásný, ale bez epidurálu bych byla asi v háji.