Milá JANO, mám 3 děti, všechny jsem rodila s epi, někdy to pomohlo víc, někdy méně, ale hlavně: 1. dítě jsem se též snažila kojit a vůbec to nešlo, laktace nikde, dítě neprospívalo... zkrátím to, prostě v 6 týdnech jsme byli kompletně na um, a já z toho byla dlouho moc špatná. Při 2. těhotenství, jsem rovněž prožívala stres jaké to bude, ale kupodivu, to šlo lépe a i když jsem nevydržela a dítko přikrmila relativně brzy, kojila jsem nakonec 9 měsíců. Teď mám 3 mimi a to již kojím plně. Jen tě chci povzbudit - mám velmi pozdní nástup laktace, 5-6 den, všechny děti tedy museli dostat příkrm už v porodnici, protože prostě nemohou 6 dnů čekat, ale nakonec se to zvládlo. Držím Vám palce, a´t to jde lépe, mě asi nejvíce pomohlo to prostě neřešit, nestresovat se. U 3. dítěte jsem fakt neměla čas ani prostor o tom moc přemýšlet, a tak to tělo zareagovalo asi přirozeně.
Ale, pro vás HANO, měla byste také popřemýšlet, co kojení znamená pro psychiku některých matek, krom toho, že je báječné, zdravé a úžasné pro mimi, je rovněž velmi silným spouštěčem deprese pro některé vnímavé ženy. A to je věc, o které se velmi málo mluví, ač je velice závažná. Takže maminka, která má takové problémy, by bez naprostých výčitek měla zvolit um, a nikdo!!!!! by jí to neměl vyčítat, nebo ji nařknout, že je líná, pohodlná atd....Buďte opatrnější ve svých soudech.
Předchozí