Přidat názor k článku Předporodní kurs versus realita

Když jsme byla těhotná tak jsme měla představu o porodu jako o neskutečné hrůze, jak nesvéprávná ležím přivázaná na koze a v zeleně vykachličkovaném sále kde na mě všichni křičí. Aby ne tohle jsme poslouchala třicet let od mojí mámy protože takhle jsme přišla a svět! V noci jsme pomalu hrůzou nespala a nevěděla jsme co budu dělat protože tohle prostě nevydržím a hlavně nevydržím že na mě někdo bude hnusnej.
Až na předporodním kurzu jsme zjistila že porod (ač bolí) nemusí být hrůza a že to vše může klidný a pohodový proces na jehož konci vás čeká vaše miminko. Co pro mě byl nejpodstatnější našel se někdo kdo mě poslouchal, poslouchal moje těhotenská trápení, strach a obavy. A hlavně někdo kdo je chápal. Manžel mě sice poslouchal ale nechápal. Nebudu lhát když řeknu že to byl balzám na duši. NAkonec jsme se na porod svým způsobem těšila a hlavě jsme byla zvědavá jestli to tak bude. A nakonec jsme zažila nejúžasnějších 7 týdnů ve svém životě. Nikdy jsme nebyla tak klidná a vyrovnaná jako před porodem.
A porod nakonec byl stejně tak klidný a pohodový jak jsem na kurzech slyšela a nikdy jsme nevěřila že se o porodu dá mluvit jako o krásném a velimi silném zážitku. Dá!

A za tři roky jsme si zopákzla předporodní kurz né snad protože že bych všechno zapomněla ale proto že jsme zas potřebovala někoho kdo bude chápat noje těhotenské myšlenkové pochody a stane se mi největší oporou. A tak jsme i po druhé porodila v klidu a pohodě se svojí nejúžasnější porodní asistentkou co jsme k ní chodila na kurzy :-)

Myslím že to že jsme porodila takhle v klidu je její zásluha a myslím že mamina co je paralizovaná strachem a hrůzou a bojí se všeho a všech nemůže pohodově porodit tak jako já.

Omlouvám se za dlouhý příspěvek, ale prostě je to pro mě citová záležitost tyhle moje kurzy :-) a svojí porodní asistentce jsem moc vděčná že mi byl neskutečnou oprou.

Kačenka