Přidat názor k článku Předporodní kurs versus realita

Já jsem před porodem prvního syna chodila také na předporodní kurz (přelom 2003/2004), a podle popisu bych řekla, že asi ke stejné "renomované por. assistentce." (Proč se tu vlastně konkrétně nepíše, o koho jde? Nesmí se to...?)

Na jednu stranu mi přišlo na místě, že nabádala k ostražitosti a hlídání si vlastních práv (např. vzhledem k tomu, že některé budoucí maminky v kurzu měly neskutečně naivní představy a tam trocha osvěty nebyla od věci, aby pak nebyly úplně zaskočeny realitou našeho zdravotnictví), na druhou stranu jsem měla dojem, že občas to bylo až moc, právě jak píš autorka - nenavozovalo to zrovna pohodou...

No ale na druhou stranu jsem si z kurzu odnesla kontakty na řadu maminek, s některými se stýkáme dodnes :-), takže tohoto kurzu nelituji!

Rodila jsem tehdy také na Bulovce - a přestože to nakonec nebyl "přirozený porod" v (tehdy ještě exsitujícím) CAPu, nýbrž SC pro nepostupující porod, nemohla jsem si na přístup doktorů a ostatního personálu stěžovat (až na snad jednu výjimku a to u "pomocného personálu")!

Když jsem za dva roky čekala druh dítě, chtěla jsem rodit též na BUlovce a rozhodla jsem se absolvovat i předporodní kurz - tentokrát přímo na Bulovce, protože jsem si od toho slibovala, že bude více zaměřený na podmínky a lidi konkrétně tam - mezitím už CAp nebyl a věděla jsem že budu rodit na "normálním" sále, tak jsem se chtěla se vším co nejlíp seznámit - v naději že budu-li co nejvíc v pohodě, že se snad tentokrát povede "normální" porod (a povedl!).

Kurz bych zpětně hodnotila jako celkem informativní, zajímavý, i zábavný :-), přitom však bylo mnohem méně prostoru pro diskusi - asi protože por. asistentka, která ho vedla, mluvila vlastně skoro celou dobu sama ;-), ale jak říkám, zajímavě, také ochotně odpovídala na všechny dotaz). Upozorňovala i celkem kriticky na některé věci, na které bychom si - konkrétně u nich na Bulovce - "měly dát pozor", ale celkem to spíše vyznívalo tak, že u nich je to v pohodě, na všem se lze domluvit, je to o té komunikaci a neměl by být problém.

Myslím že v zásadě je to i pravda.
Jen není moc šťastné, když ona nám např. správnou techniku "tlačení" vysvětlila nějak a pak mě jejích kolegyně na sále "nutily" to dělat jinak :-(. To si říkám, že by se mohly na něčem sjednotit - pokud to co se učí v kurzu, odpovídá nejnovějším poznatkům, měli by to převzít i v praxi na sále, a to všichni!

Každopádně v porovnání s vedoucí prvního kurzu bylo z vedoucí toho druhého cítit mnohem více vřelosti, empatie, pohody, prostě povzbuzení že to zvládneme :-).

Jediné co mě trochu zarazilo, bylo že když jsem ji shodou okolností potkala (měla snížený úvazek a minimum nočních služeb, tak to byla fakt náhoda a já jsem byla ráda že tam je) ten večer co jsme přijeli do porodnice, tak mi už tak vřelá a milá nepřipadala, přišla mi jakoby chladnější, distancovanější... I potom v některých situacích, při kterých se naskytla, jsem měla trochu pocit, jako by byla "jiná" (hrála jinou roli?) když vede kurz a zase "jiná", když slouží se svými kolegy(němi). No nevím, třeba byla jenom unavená či co...(?) Na tuto záhadu jsem dodnes nepřišla.