Přidat názor k článku Předporodní kurs versus realita

Sylvie, úplně s Vámi souhlasím i když si myslím, že to co píšete je pro většinu zde diskutujících žen těžko stravitelné. Myslím, že je to proto, že vztah pacient - lékař se stále nese v duchu mýtu, že lékař je neomylný a nedotknutelný. Z čehož vyplývá, že pacient prostě musí držet hubu a krok.
POZOR však i lékaři jsou lidé a mohou konkrétní situaci chybně vyhodnotit a prostě zvolit špatný postup. Je proto více než vhodné se zajímat a ptát se. Člověk přestože není lékař, může používat prostý selský rozum a pokud se mu něco nezdá nebo mu něco nedělá dobře (může to být třeba i příznak špatné léčby) , tak by se měl ozvat (někdy si tím může zachránit i zdraví).
V porodnictví je to o to pikantnější, že normálně probíhající těhotenství a porod nejsou nemoci a tudíž lékaři je neléčí. Můj selský rozum mi tudíž radí, že při porodu má být někdo, kdo je znalý věci a pomůže - to je pro mě porodní bába. Zásahy do dobře postupujícího porodu jsou podlě mě vždycky ke škodě všech zůčastněných. Nepříjemný zásah může pro někoho být i oholení, klystýr, zákaz jídla a pití. Tyhle věci mohou spoustu lidí rozhodit už na začátku porodu tak, že se prostě normální porod vůbec nerozběhne. Příroda to prostě zařídila tak, že dítě je třeba přivést do bezpečného prostředí a pokud se žena necítí bezpečně, tělu se prostě rodit nechce.
Zatím mám za sebou jeden porod - to jen pro ty, kteří by si ťukali na hlavu a říkali, no jo zase jedna co nerodila...