Přidat názor k článku 2. celostátní setkání žáků domácích škol

Na domáci školu jsem si netroufla, ale myslím, že má smysl. Syn je velmi chytrý, doma mu odmalička všechno raději vysvětlím ,než mu věšet na nos nějaké bulíky, nemám na to dost fantazie :-). Navíc jeho vztah ke mně jako k autoritě je takový lehce vágní (musím vše říkat třikrát), kdežto paní učitelku poslechne, protože "to se musí" :-). Teď chodí do 1. třídy, ale už je tu problém - ve třídě se nudí. Umí už písmenka, grafomotoriku jsme s ním cvičila už rok dopředu, takže základy psaní mu jdou taky dobře. V matematice ve škole počítají do 5 - a on se už učí násobilku. Nějaké sčítání a odčítání do sta je pro něj hračka. Zatím se zabaví sám (vytáhne si papír a něco si maluje) - než to dodělají ostatní, ale jak dlouho to potrvá než zjistí, že mu ta škola z vědění v téhle fázi nedává prakticky nic? Že tohle všechno věděl a znal už před 1-2roky? Rozhodně jediné, co ho zatím vytěžuje jsou kurzy AJ, které základy se učí a tak si gratuluji že jsem ho zapsala alespoň sem. Aby vůbec poznal co to je naučit se něco nového co nezná.