Tak já jsem před narozením našeho drobečka měla také zásady kterých jsem se nechtěla vzdát.Naivně jsem si myslela že když budu neústupná,všechny zásady dodržíme a moje dítě mělo být dle mých představ andělíček spinkající bez dudlíku ve své postýlce...realita byla a je opravdu jiná.Od narození kdy všechny děti pořád spinkali,náš pořád plakal a nemohl spát.Dostali jsme se k nošení s dudlíkem a pohupování v bocích.Ještě jsem musela najít správné tempo,aby byl výsledek co nejlepší.Když jsem mrňouse uspala a chtěla přenést do postýlky,byl ihned vzhůru a vše začalo nanovo.Byla jsem šťastná že vůbec chvíli spí a vyčerpaností jsem padala na h...,nějaké zásady šli stranou.Takže měl dudlík,spal v naší posteli,neustále jsem ho musela nosit aby usnul.Naše dítě je teď dvouleté batole,dudlík nemá už asi od 8 měsíců,zato pije vecer z láhve kterou nadevše miluje.V noci spí dobře občas má budící období,k ránu chce svoji milovanou lahev.Spí ve své postýlce,někdy k ránu přejde ke mě.Chvíli se nezastaví a je to prostě živel.
Předchozí