Přidat názor k článku Jak matky přicházejí o zásady I

a to nedávat dítě do chodítka...
Když mi ho švagrová hrdě předávala, tak jsem si myslela své, slušně poděkovala a chodítko putovalo do zadních útrob garáže. Jenže... náš prcek začal poměrně brzo lézt a v lezení se rychle zdokonalil, no a v půl roce už se začal stavět na zadní a jak byl ještě malý a nešikovný, tak se samozřejmě každou chvíli pustil a plácl sebou - jak jinak než - na záda (a že to byly pády občas docela nebezpečné). A já začala trávit veškerý čas tím, že jsem mu stála za prdelkou, aby si někde nerozbil hlavu.
Musím ještě podotknout, že v okamžiku kdy objevil pohyb, tak do zadních útrob garáže putovalo i polohovací lehátko, které de facto zratilo smysl. Tudíž se moje veškeré denní povinnosti smrskly na minimum a já si pomalu nedošla ani záchod, no a netrpělivě čekala, kdy se vše zlepší a začne chodit sám. Po 2 měsících jsem to vzdala, oprášila chodítko a celá šťastná se začala věnovat i své zanedbané domácnosti. Nutno podotknout, že chdítko používáme už 4 měsíce a stále ještě nechodíme, takže takové ty názory, že dítě se chodítkem předčasně naučí chodit jsou jaksi neopodstatněné... aspoň u nás to tak nefunguje...