Příspěvek mi vážně něco připomíná. Také jsem měla předsevzetí, že děťátko nebudu houpat, uspávat apod. Jelikož je moje dcera velmi nespavé dítko a navíc uřvání u ní nepřipadá v úvahu, také jsem musela značně polevit ze svých zásad. Vyřvání jsem nejdéle vydržela 1,5 hod a nic se nestalo. Pak jsem jí ve velké posteli uspávala další 1,5 hod, protože už jsem jí nemohla ukonejšit :o))
Dnes jí je 18 měsíců, postýlku přeleze, dveře od ložnice si otevře :o)) takže nezbývá, než po koupání ucpat dudlíkem, lehnout si k ní, zazpívat 3 -5 písniček, držet dlaň na jejím obličeji a čekat až upadne do spánku. V noci k ní pak několikrát vstávat, někdy jí znovu i hodinu uspávat :o))
Moje první dcera se večer napapala, lehla a spala až do rána. A tak jsem také nevěřícně kroutila hlavou nad maminkami, které své děti rozmazlují a konejší a uspávají :o))
Tak doufám, že jsem vás ujistila o tom, že v tom nejste sama a jste úplně normální milující maminka. Však ony dětičky z toho jednou vyrostou a my se tomu už budeme jen smát :o))
Hodně sil a optimismu přeje Kačík :o)))))
Předchozí