Míša měl dudlík od druhého dne v porodníci do druhhého dne doma, pak na něj zanevřel, mé pokusy umlčet ho dudlíkem selhávaly a to jsme měli doma snad všechny co jsou na trhu:( Kapala jsem na něj sab simplex, stejně ho bral kvůli prdíkům a docela mu chutnal, ale vydrželo mu to tak půl minuty, než ho ocucal, pak letěl dudlík obloukem. Z dudlíku prostě nic nekáplo, tak co s tím... usínal svého času jen v babyvaku, ovšem problém byl že jsem ho nemohla vyndat, jakmile se narovnal tak se vzbudil, prostě mu dělala dobře ta "visící" poloha, takže buď jsem s ním pochodovala po bytě, nebo jsem ho někam pověsila, skvěle fungoval třetí šuplík odspodu na kuchyňské lince, měl zhruba stějnou šířku jako moje ramena, a pod něj složenou deku:))) takže v noci spal u mě v posteli a ve dne buď jsem ho nosila, nebo někde visel. Před 3. měsícem nastal zlom, od té doby spí ve své postýlce a usíná sám, prostě ho položím, řeknu "dobrou noc", odejdu a spí, a tak fungujeme dodnes.
Předchozí