Přidat názor k článku Jak matky přicházejí o zásady I

Jo, podobnou věc jsem zažila. Ale nebyla jsem v pozici osoby odsuzující, ale té kritizované.
Měla jsem v té době asi roční (první) dceru - celkem hodnou, ale prostě všetečnou. Přišli jsme na návštěvu k sestře, v té době bezdětné, krátce vdané. Obdivovala jsem její nový byt, jen jsem ji poprosila, da bych mohla zvednout různé pěknosti (vázičky, sošky, misky), které byly v obyváku v "dosahové výšce" mojí dcery. Sestra mne zpražila všeříkajícím pohledem a pronesla: "To MOJE děti budou vychované a budou vědět, že na tyto věci nesmí sahat."
Myslím, že nemusím popisovat, jak to dopadlo, když měla vlastní dítě....

Asi 8 let po této události měla i sestra dceru a začala ji vychovávat podle svých představ. Jejím hlavním kritériem bylo "neomezovat rozvíjející se dětskou dušičku". A tak se venku na procházku chodilo tam, kam se rozhodla malá, doma se malá pohybovala všude (a pěknosti byly odstraněny :-D ) a dělalo se vždy to, co chtělo dítě. Když jsem sestře říkala, že musí alespoň nějaké mantinely dceři stanovit, neuspěla jsem. A tak se Pán Bůh (nebo osud?) zasmál a po pár letech jí nadělil dvojčata. A když chce jedno dítě jít na procházce vlevo a druhé vpravo? Ale kdeže - doby demokratické výchovy jsou dávno za námi - jde se rovně, do obchodu :-D

Takže NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY!!!!

Simča