Přidat názor k článku Náš život s (ne)obyčejným dítětem

Souhlasím, na mě působí stejně směšně, ale ať si každý mluví, jak mu libo jest. Z počátku jsem ten plurál používala taky, ale poté, co jsem slyšela tchýni, jak říká: "My jsme se pokakali..." apod., jsem s tím velmi rázně přestala. Já vím, že to maminky (včetně mě) s dítětem všechno prožívají, ale to dítě je přeci samostatná bytost a osobnost, ne?
Dodneška si pamatuju, jak nechápavě jsem hleděla na známou, která mi bez předchozích souvislostí hrdě oznámila: "Už máme 2 zuby...!" Fakt jsem tehdy asi 2 minuty přemýšlela, jak to vlastně myslela....