Ahoj, myslím, že celé matařství je o kompromisech..je na každé z nás, aby jsme si našli - pro nás - správný životní rytmus s miminkem..
Naše 13.ti měsíční soužití někdy považuji za přežívání mě i manžela.., ale Ondra je spokojený..má dudlíka, jako čtyř měsíční mimi se rád díval na reklamy - ty obrázky ho bezva zabavili, protože zoubky snáší špatně - od 6.ti měsíců spinká s námi v posteli, nepije dudlíkem ani savičkou, ale lžičkou, ještě dnes si krásně umí hrát v ohrádce a kolem oběda nespinká v postýlce, ale v kočárku - po dlouhém drncání.., ještě dnes papá obědy ze skleniček, protože domácí stravu odmítá, rohlík a chleba považuje za bezva hračku.. A co? Pro tchýni jsem ta nejhorší.., ale Ondra je šťastné, spokojené miminko a to je pro mě to nejdůležitější..směje se na celý svět a já s ním.. I když bohužel nemám zrovna umyté vlasy, mám ohromné kruhy pod očima a nic doma nestíhám.
Vždy budu mít ale čisté svědomí, že jsem vždy věděla o každé jeho prožité minutě a nikam ho "neodkládala"..
Předchozí