Přidat názor k článku Náš život s (ne)obyčejným dítětem

Ach jo,
tak marně přemýšlím, co vede některé jedince k tomu, aby se snažili "shodit" pěkný, úsměvný článek tím, že v něm hledají "chyby". Ať už se to týká stetoskopu, plurálu či dětské mluvy - bumbů apod...
Jak už tu někdo psal, nejvíc radikální bývají ty, které ještě vlastního potomka nemají...Přiznám se, že mi bylo také divné, proč ty maminy mluví plurálem, obzvláště to "už chodíme na nočník" zní docela úsměvně:-) Ale jak už tu bylo psáno přede mnou, jde o určité ztotožnění se s dítětem. Opravdu všechny věci zpočátku vykonáváme společně a tak také mluvíme. Mé dcerce budou 2 roky a tak nějka plynule přecházím k jednotnému číslu, aniž bych si to uvědomovala. Takže "budeme maturovat" fakt nehrozí a myslím, že ani u většiny maminek, jen to kdosi měl potřebu nafouknout:-(
No a dětská mluva? Myslím, že se asi všechny shodneme na tom, že nejhorší je, když se na dítě šišlá, logopedi by potvrdili. Ale proč nepoužívat zástupné výrazy, které se navíc dětem dobře vyslovují? V mém případě to přišlo tak nějak samovolně...Vlastně jsem vůbec nepřemýšlela, jak s dcerkou mluvit a onen kritizovaný slovník mi sám "naskočil". Takže jsem plynule od vzdělávání puberťáků, se kterými se hovoří podstatně jinak, přešla k "bumbání, papání"...Dětem se určitá slova vyslovují podstatně lépe a prvořadé je, aby se s maminkou a ostatními domluvili. Chtěla bych vidět batole, které v počátku říká "jíst, pít" místo "papá, bumbá":-)))
Nakonec prosím ty, které tu pouze kritizují, zkuste si napsat nějaký článek a hoďte ho sem v plén:-)