Přidat názor k článku Jak matky přicházejí o zásady I

Po přečtení článku jsem si říkala - kdyby tak byla moje dcera chtěla dudlík! Bylo to krásné miminko od prvního okamžiku, sestra už na sále se nad ním rozplývala, žádné fialové skvrny, pomačkání, nic. Zato prvních půl roku jsem měla peklo. Kojila jsem téměř 6 měsíců a po celou tu dobu měla střevní koliky. Už jsem to chtěla vzdát, jenže tehdy to byla rarita, kojící matka a tak mě lékařka přemlouvala, že dítě přibývá, i když ne moc, tak proč nekojit..brečela celé dny, vařila jsem tak, že jsem ji měla na levé ruce, šátky tehdy nebyly, že bych si ji dala třeba na záda.Od té doby se mi zhoršila skolioza páteře, kterou mně našli na rtg již v 18 letech. Neuměla jsem ji chovat na druhé straně. Pokud jsem ji chtěla nechat uřvat, jak mi radili ti "zkušení", nebylo to vůbec k ničemu. Vydržela strašně dlouho, až modrala a bylo vidět, že nebrečí jen tak, že chce chovat, kroutila se bolestí a taky se jí trochu udělala pupeční kýla. Bylo mi jí hrozně líto, nedokázala jsem ji nechat brečet.Vařila jsem fenyklové čaje, mazala bříško zelenou mastičkou, která zničila několik košilek, používala dokonce občas i rourku na uvolňování větříků, samozřejmě hrozně opatrně, abych jí neublížila, ale stejně to pomáhalo jen minimálně. Ale dudlíka nechtěla, protože jak každou chvíli brečela, vypadl a ona ho pak i vyplivávala. Druhé dítě jsem kojila šest neděl, ve dvou týdnech už jsem začala odstavovat. Určitě to nebylo správné, ale vzhledem k tomu, že rozdíl mezi nimi byl pouhých 15 měsíců, prostě bych to nezvládla chovat celé dny čerstvé miminko a ještě se starat o druhé, také maličké. Tedy jsem kluka odstavila, přešla na sunar - a v klidu si do dvou let dudlal dudlíka a spal jako dudek, prakticky od krmení ke krmení..